Data ke stažení – vegetace

Schváleno 27. července 2016

  1. Status a účel databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ) včetně dat poskytnutých jinými institucemi nebo jednotlivci (dále „poskytovateli“). Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí. O koncepci databáze, zahrnutí konkrétních datových souborů a poskytování dat rozhoduje řídící rada databáze Pladias (dále „řídící rada“; Příloha 1), která se řídí těmito Pravidly a respektuje dodržování zájmů a práv jednotlivých poskytovatelů.

  2. Ukládání dat do databáze Pladias

    O uložení dílčích datových souborů do databáze rozhoduje řídící rada. Poskytovatel je zodpovědný za získání souhlasu s poskytnutím dat do databáze Pladias ze strany případných dalších subjektů, které mohou mít k datům vlastnická nebo intelektuální práva. Poskytovatel každého dílčího datového souboru stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být data z tohoto datového souboru používána nebo poskytována třetím subjektům. Řídící rada podporuje co největší veřejnou dostupnost dat, respektuje však práva poskytovatelů na případné omezení veřejné dostupnosti jejich dat a zodpovídá za dodržování podmínek použití dat stanovených jejich poskytovateli.

  3. Poskytování dat z databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje
    1. veřejná data volně dostupná, která lze zobrazit nebo stáhnout z webové stránky Pladias bez přihlášení
    2. veřejná data dostupná po registraci, která lze zobrazit nebo stáhnout z webové stránky Pladias po registraci a přihlášení uživatele
    3. neveřejná data

    Veřejná data (volně dostupná i vázaná na registraci) lze použít pro účely základního i aplikovaného vědeckého výzkumu, výuky, ochrany přírody nebo hodnocení stavu životního prostředí. Jejich případné použití pro komerční účely podléhá schválení řídící radou nebo poskytovateli příslušných dat. Za komerční účely se nepovažuje použití dat při řešení dotovaných projektů nebo zpracovávání odborných expertíz státními, vzdělávacími a výzkumnými institucemi a nevládními organizacemi.

    Neveřejná data mohou být poskytnuta na základě žádosti zaslané e-mailem členům řídící rady (Příloha 1). Žádost musí obsahovat vymezení rozsahu potřebných dat, popis účelu jejich použití a specifikaci výsledného produktu (např. publikace, výzkumná zpráva nebo výuková prezentace). Pokud se při využití dat předpokládá spolupráce více osob, je potřeba uvést jejich jmenovitý seznam. O poskytnutí dat o druhových vlastnostech a podmínkách jejich využití pro daný účel rozhoduje jejich poskytovatel nebo, v případě dat o druhových vlastnostech vlastněných MU nebo BÚ nebo dat o rozšíření, řídící rada.

  4. Povinnosti uživatelů dat z databáze Pladias

    Při použití jakýchkoliv dat z databáze Pladias (včetně map rozšíření) v publikacích, výzkumných zprávách nebo výukových a veřejných prezentacích je uživatel povinen uvést zdroj dat „Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.org“ nebo (zejména ve vědecké literatuře) citaci článku se základním popisem této databáze (poté, co bude publikován). Při použití dat o rozšíření kromě toho uživatel uvádí citaci článku o databázi rozšíření druhů (poté, co bude publikován) a při použití konkrétních dat o vlastnostech druhů nebo druhových seznamů uvádí také příslušné originální zdroje citované v databázi Pladias. Při použití textů nebo obrázků, které databáze Pladias přímo přebírá z publikovaných zdrojů (zejména Květena České republiky, Vegetace České republiky, Fytokartografické syntézy České republiky a články s mapami rozšíření z časopisu Preslia), cituje uživatel pouze tyto publikované zdroje. Při použití obrázků rostlin nebo vegetačních typů z webových stránek databáze Pladias je uživatel povinen citovat autora obrázku a zdroj „www.pladias.org“.

Veřejná ani neveřejná data získaná z databáze Pladias nelze předávat dalším institucím nebo osobám nebo je vystavovat na internetu. Výjimkou je jejich sdílení se spolupracovníky pracujícími na projektu, který konkrétní data využívá (u neveřejných dat po předchozím schválení poskytovatelem nebo řídící radou).

Uživatel dat získaných z databáze Pladias spolupracuje na zlepšování kvality databáze hlášením případných zjištěných chyb v datech řídící radě nebo poskytovateli příslušného datového souboru.


Příloha 1 Pravidla správy a použití databáze Pladias
Řídící rada databáze Pladias ustavená od 1. ledna 2016 má toto složení

  • Jiří Danihelka, danihel@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Botanický ústav AV ČR
  • Milan Chytrý, chytry@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
  • Zdeněk Kaplan, zdenek.kaplan@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Petr Pyšek, pysek@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Jan Wild, jan.wild@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR

Soubor obsahuje seznam fytocenologických jednotek (syntaxonů) rozlišovaných v národní klasifikaci vegetace České republiky (Chytrý 2007, 2009, 2011, 2013). Seznam obsahuje 39 fytocenologických tříd, 138 svazů a 496 asociací. Podrobnosti o těchto vegetačních jednotkách jsou uvedeny v modulu Vegetace databáze Pladias.

Zdroj dat a citace

Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Vegetation of the Czech Republic 1. Grassland and heathland vegetation. Academia, Praha.
Chytrý M. (ed.) (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation. Academia, Praha.
Chytrý M. (ed.) (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation. Academia, Praha.
Chytrý M. (ed.) (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and scrub vegetation. Academia, Praha.

Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová et al. 1997, 1998, 2001) v měřítku 1 : 500 000 zachycuje typy vegetace, která by na určitém místě a přirozeném nebo člověkem pozměněném stanovišti existovala v případě, že by člověk vegetaci neovlivňoval. Na většině území České republiky jsou potenciální přirozenou vegetací lesy. Mapa rozlišuje tyto mapovací jednotky:

Lužní lesy
  • 1. Střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami
  • 2. Střemchová doubrava a olšina s ostřicí třeslicovitou, místy v komplexu s mokřadními olšinami a společenstvy rákosin a vysokých ostřic
  • 3. Smrková olšina
  • 4. Topolová doubrava, místy v komplexu s jilmovou doubravou
  • 5. Jilmová doubrava
  • 6. Jilmová jasenina v komplexu s topolovou jaseninou
Dubohabřiny a lipové doubravy
  • 7. Černýšová dubohabřina
  • 8. Lipová doubrava
  • 9. Prvosenková dubohabřina
  • 10. Karpatská ostřicová dubohabřina
  • 11. Lipová dubohabřina
  • 12. Ptačincová lipová doubrava
Suťové a roklinové lesy
  • 13. Suťové a roklinové lesy kolinních až montánních poloh
Květnaté bučiny
  • 14. Lipová bučina s lípou velkolistou
  • 15. Lipová bučina s lípou srdčitou
  • 16. Strdivková bučina
  • 17. Ostřicová bučina
  • 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou
  • 19. Karpatská bučina kyčelnicí žláznatou
  • 20. Kostřavová bučina
  • 21. Violková bučina
Vápnomilné bučiny
  • 22. Okroticová bučina
Květnaté jedliny
  • 23. Žindavová jedlina
Acidofilní bučiny a jedliny
  • 24. Biková bučina
  • 25. Smrková bučina
  • 26. Podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou
  • 27. Metlicová jedlina
Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy
  • 28. Hrachorová a/nebo kamejková doubrava
  • 29. Mahalebková a/nebo dřínová doubrava
  • 30. Nerozlišené bazifilní teplomilné doubravy
Subkontinentální teplomilné doubravy
  • 31. Sprašová doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur
  • 32. Subkontinentální ostřicová doubrava
Subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy
  • 33. Mochnová doubrava
  • 34. Břeková doubrava
  • 35. Hadcová sleziníková doubrava
Acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy
  • 36. Biková a/nebo jedlová doubrava
  • 37. Bezkolencová doubrava
  • 38. Brusinková borová doubrava
  • 39. Kostřavová borová doubrava
Bazifilní perialpinské bory
  • 40. Hadcový penízkový bor
Acidofilní bory
  • 41. (Sub)montánní smrkový bor a smrčina na balvanitých rozpadech
  • 42. Ostatní acidofilní bory
Klimaxové a podmáčené smrčiny
  • 43. Třtinová smrčina
  • 44. Podmáčená rohozcová smrčina, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou
Montánní až supramontánní kapradinové smrčiny
  • 45. Papratková smrčina
Subalpinská a alpinská vegetace
  • 46. Komplex společenstev kosodřeviny a alpinské vegetace
Rašeliniště
  • 47. Komplex ostřicových a ostřicovomechových společenstev minerotrofních rašelinišť
  • 48. Komplex ostřicovorašeliníkových společenstev minerotrofních rašelinišť
  • 49. Komplex submontánních borových rašelinišť
  • 50. Komplex horských vrchovišť, zčásti s Pinus mugo agg. a/nebo rašelinnou smrčinou
Vegetace antropicky silně narušených stanovišť
  • 51. Komplex sukcesních stadií na antropogenních stanovištích (oblasti povrchové těžby aj.)

Zdroj dat a citace

Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000 [Map of potential natural vegetation of the Czech Republic 1 : 500 000]. – Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. & Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky [Map of potential natural vegetation of the Czech Republic]. – Academia, Praha.
Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Ložek V., Rybníček K., Rybníčková E., Husová M., Grulich V., Jeník J., Sádlo J., Jirásek J., Kolbek J. & Wild J. (2001): Potential natural vegetation of the Czech Republic. – Braun-Blanquetia 30: 1–80.

Čtyři mapy zachycují očekávanou invadovanost nepůvodními druhy rostlin vytvořili Chytrý et al. (2009). Invadovanost byla měřena jako podíl nepůvodních druhů mezi všemi rostlinnými druhy nebo jako podíl celkové pokryvnosti nepůvodních druhů k celkové pokryvnosti všech rostlinných druhů ve fytocenologických snímcích. Mapy založené na těchto dvou mírách invadovanosti byly vytvořeny zvlášť pro archeofyty a neofyty.

Údaje o invadovanosti byly získány z 18 798 fytocenologických snímků pocházejících z 35 typů terestrických biotopů z celého území České republiky. V rámci každého biotopu byla invadovanost vztažena k nadmořské výšce pomocí zobecněných lineárních modelů. Hodnoty predikované modely pro konkrétní kombinace biotopů a nadmořské výšky byly promítnuty na mapu krajinného pokryvu a digitálního modelu nadmořské výšky.

Zdroj dat a citace

Chytrý M., Wild J., Pyšek P., Tichý L., Danihelka J. & Knollová I. (2009): Maps of the level of invasion of the Czech Republic by alien plants. – Preslia 81: 187–207.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací