Data ke stažení – fytogeografie a rozšíření druhů

Schváleno 27. července 2016, aktualizováno 14. dubna 2022

  1. Status a účel databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ), jakož i data poskytnutá jinými institucemi nebo jednotlivci (dále „poskytovateli“). Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí. O koncepci databáze, zahrnutí konkrétních datových souborů a poskytování dat rozhoduje řídící rada databáze Pladias (dále „řídící rada“; Příloha 1), která se řídí těmito Pravidly a respektuje dodržování zájmů a práv jednotlivých poskytovatelů.

  2. Ukládání dat do databáze Pladias

    O uložení dílčích datových souborů do databáze rozhoduje řídící rada. Poskytovatel je zodpovědný za získání souhlasu s poskytnutím dat do databáze Pladias ze strany případných dalších subjektů, které mohou mít k datům vlastnická nebo intelektuální práva. Poskytovatel každého dílčího datového souboru stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být data z tohoto datového souboru používána nebo poskytována třetím subjektům. Řídící rada podporuje co největší veřejnou dostupnost dat, respektuje však práva poskytovatelů na případné omezení veřejné dostupnosti jejich dat a zodpovídá za dodržování podmínek použití dat stanovených jejich poskytovateli.

  3. Poskytování dat z databáze Pladias

    Databáze Pladias obsahuje

    1. veřejná data volně dostupná, která lze zobrazit nebo stáhnout z webové stránky Pladias bez přihlášení
    2. veřejná data dostupná po registraci, která lze zobrazit nebo stáhnout z interní části databáze Pladias po registraci a přihlášení uživatele
    3. neveřejná data

    Veřejná data (volně dostupná i vázaná na registraci) lze použít pro účely základního i aplikovaného vědeckého výzkumu, výuky, ochrany přírody nebo hodnocení stavu životního prostředí. Jejich případné použití pro komerční účely podléhá schválení řídící radou nebo poskytovateli příslušných dat. Za komerční účely se nepovažuje použití dat při řešení dotovaných projektů nebo zpracovávání odborných expertíz státními, vzdělávacími a výzkumnými institucemi a nevládními organizacemi.

    Neveřejná data mohou být poskytnuta na základě žádosti zaslané e-mailem členům řídící rady (Příloha 1). Žádost musí obsahovat vymezení rozsahu potřebných dat, popis účelu jejich použití a specifikaci plánovaného výsledku (např. publikace, výzkumná zpráva nebo výuková prezentace). Pokud se při využití dat předpokládá spolupráce několika osob, je nutné uvést jejich jmenovitý seznam. O poskytnutí dat o druhových vlastnostech a podmínkách jejich využití pro daný účel rozhoduje jejich poskytovatel nebo, v případě dat o druhových vlastnostech vlastněných MU nebo BÚ nebo dat o rozšíření druhů, řídící rada.

  4. Povinnosti uživatelů dat z databáze Pladias

    Při použití jakýchkoliv dat z databáze Pladias (včetně map rozšíření) v publikacích, výzkumných zprávách nebo výukových a veřejných prezentacích je uživatel povinen uvést zdroj dat „Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz“ a v odborné literatuře též citaci článku Chytrý et al. (2021). Při použití dat o rozšíření je kromě toho uživatel povinen uvést i citaci článku Wild et al. (2019). Při použití konkrétních dat o vlastnostech druhů nebo druhových seznamů uvádí uživatel také příslušné originální zdroje citované v databázi Pladias. Při použití textů nebo obrázků, které databáze Pladias přímo přebírá z publikovaných zdrojů (zejména Květena České republiky, Vegetace České republiky, Fytokartografické syntézy České republiky a články s mapami rozšíření z časopisu Preslia), cituje uživatel pouze tyto originální publikované zdroje. Při použití obrázků rostlin nebo vegetačních typů z webových stránek databáze Pladias je uživatel povinen citovat autora obrázku a zdroj „www.pladias.cz“.

    V případě odborných studií, u nichž se předpokládá využití velké části databáze Pladias nebo u nichž data z databáze Pladias budou tvořit velkou část dat ve studii použitých, je zpracovatel nebo koordinátor studie povinen obrátit se na řídící radu databáze Pladias a projednat s ní případnou spolupráci autorů nebo poskytovatelů těchto dat, i kdyby šlo o data veřejná.

    Neveřejná data získaná z databáze Pladias nelze předávat dalším institucím nebo osobám ani je vystavovat na internetu. Výjimkou je jejich sdílení se spolupracovníky pracujícími na projektu, který konkrétní data využívá, a to po předchozím schválení poskytovatelem nebo řídící radou.

    Uživatel dat získaných z databáze Pladias spolupracuje na zlepšování kvality databáze hlášením případných zjištěných chyb v datech řídící radě nebo poskytovateli příslušného datového souboru.

Citace článků o databázi Pladias

  • Chytrý M., Danihelka J., Kaplan Z., Wild J., Holubová D., Novotný P., Řezníčková M., Rohn M., Dřevojan P., Grulich V., Klimešová J., Lepš J., Lososová Z., Pergl J., Sádlo J., Šmarda P., Štěpánková P., Tichý L., Axmanová I., Bartušková A., Blažek P., Chrtek J. Jr., Fischer F. M., Guo W.-Y., Herben T., Janovský Z., Konečná M., Kühn I., Moravcová L., Petřík P., Pierce S., Prach K., Prokešová H., Štech M., Těšitel J., Těšitelová T., Večeřa M., Zelený D. & Pyšek P. (2021) Pladias Database of the Czech Flora and Vegetation. – Preslia 93: 1–87. https://doi.org/10.23855/preslia.2021.001.
  • Wild J., Kaplan Z., Danihelka J., Petřík P., Chytrý M., Novotný P., Rohn M., Šulc V., Brůna J., Chobot K., Ekrt L., Holubová D., Knollová I., Kocián P., Štech M., Štěpánek J. & Zouhar V. (2019) Plant distribution data for the Czech Republic integrated in the Pladias database. – Preslia 91: 1–24. https://doi.org/10.23855/preslia.2019.001.
Příloha 1 Pravidla správy a použití databáze Pladias
Řídící rada databáze Pladias ustavená od 1. ledna 2016 má toto složení
  • Jiří Danihelka, danihel@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Botanický ústav AV ČR
  • Milan Chytrý, chytry@sci.muni.cz, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
  • Zdeněk Kaplan, kaplan@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Petr Pyšek, pysek@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR
  • Jan Wild, jan.wild@ibot.cas.cz, Botanický ústav AV ČR

Regionální fytogeografické členění České republiky bylo připraveno pro použití v Květeně České republiky (Skalický 1988). Rozlišuje tři hlavní fytogeografické oblasti na základě převládající flóry a vegetace: termofytikum je oblast s teplomilnou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem, mezofytikum je oblast s mezofilní flórou a vegetací typickou pro temperátní zónu Evropy a oreofytikum je oblast s horskou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy k boreální a arktické zóně. Každá z těchto oblastí je rozdělena na dva obvody: termofytikum na české termofytikum a panonské termofytikum, mezofytikum na českomoravské mezofytikum a karpatské mezofytikum a oreofytikum na českomoravské oreofytikum a karpatské oreofytikum. Oblasti a obvody jsou dále rozděleny na 99 fytogeografických okresů, z nichž 21 leží v termofytiku, 63 v mezofytiku a 15 v oreofytiku. Některé z okresů jsou rozděleny na podokresy.

Mapa a soubory s podkladovými daty pro geografický informační systém byly digitalizovány z rukopisných map s podrobným rozlišením, které byly vytvořeny autory Květeny České republiky v 80. létech 20. století a v některých detailech se liší od mapy publikované v prvním díle Květeny (Skalický 1988). Mapu vytvořenou na základě této digitalizované verze poprvé uveřejnil Kaplan (2012).

Zdroj dat a citace

Kaplan Z. (2012) Flora and phytogeography of the Czech Republic. – Preslia 84: 505–573.
Skalický V. (1988) Regionálně fytogeografické členění [Regional phytogeographic division]. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky [Flora of the Czech Socialist Republic] 1: 103–121, Academia, Praha.

Soubor obsahuje vymezení sítě mapování středoevropské flóry. Základní pole sítě mají rozměr 10 × 6 minut (10 ve směru západ–východ, 6 ve směru jih–sever), což na 50. rovnoběžce odpovídá přibližně 12,0 × 11,1 km, tj. 133,2 km2. Území České republiky obsahuje celkem 679 těchto základních polí (včetně neúplných pohraničních polí). Základní pole mohou být rozdělena na kvadranty o rozměru 5 × 3 minuty (5 ve směru západ–východ, 3 ve směru jih–sever), což na 50. rovnoběžce odpovídá přibližně 6,0 × 5,55 km, tj. 33,3 km2.

Zdroj dat a citace

Pladias – databáze české flóry a vegetace. www.pladias.cz

Výpis taxonů pro mapovací pole a kvadranty

Klikněte do mapy pro získání výpisu zaznamenaných či chybějících taxonů v daném kvadrantu nebo mapovacím poli.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.