Barva květu je uvedena pro téměř všechny krytosemenné rostliny s výjimkou okřehků (Araceae p. p.) a některých kříženců, k nimž se přesné údaje o barvě květů nepodařilo zjistit.
Pokud má jeden druh více barev květu, jsou u planých druhů uvažovány všechny, a to bez ohledu na jejich frekvenci. Stejným způsobem jsou tedy hodnoceny jak druhy, které pravidelně vytvářejí populace rostlin s různou barvou květů (např. Corydalis cava a Iris pumila), tak druhy, kde se s barevnou odchylkou setkáváme spíše výjimečně (např. albinismus u Salvia pratensis nebo růžové květy u Ajuga reptans). Celá variabilita barvy květů ale není důsledně uvedena u rostlin pěstovaných, tudíž nemusí být zahrnuty všechny barevně odlišné kultivary (např. Gladiolus hortulanus a Callistephus chinensis). U rostlin s květy dvoubarevnými (např. Cypripedium calceolus) jsou uvedeny barvy obě, u rostlin s květy vícebarevnými (např. „strakatý“ pysk u Ophrys apifera) je uvedena barva převažující.
Má-li květ zřetelnou korunu nebo okvětí, udávaná barva květů se řídí těmito částmi. Pokud jsou u takového květu kontrastně zbarveny listeny (např. Melampyrum nemorosum), jejich barva se nebere v potaz. Pokud koruna nebo okvětí není vyvinuto, barva květu vychází z kalicha (např. Daphne mezereum), listenů (např. Aristolochia clematitis), souboru listenů a listenců v květenství (Euphorbia) nebo listenů obalíčku (Bupleurum longifolium). U áronovitých rostlin s kontrastně zbarveným vlastním květenství a toulcem (např. Calla palustris) je uvedena barva obou částí. U některých skupin rostlin s velmi redukovanými květy se udává celková barva květenství (např. Betula, Salix, některé Cyperaceae a Typhaceae). U lipnicovitých (Poaceae) jsou klásky hodnoceny jako zelené, a to bez ohledu na případný fialový nádech; výjimkou jsou např. Melica ciliata agg. a Cortaderia, hodnocené jako bílé. Rovněž v dalších, vzácných případech je jako barva květů uvedena barva květenství (např. zelená u Ficus carica). U zástupců hvězdnicovitých byla zvlášť hodnocena barva paprsku a terče v případě, že paprsek je vyvinut a kontrastně zbarven (např. Bellis perennis). U druhů s velmi drobnými úbory a málo zřetelnými květy byla hodnocena především barva zákrovu (např. Artemisia campestris a Xanthium). Barva zákrovu byla hodnocena i u „slaměnek“ (např. Helichrysum a Xeranthemum).
Informace o barvě květů byla získána z terénní znalosti, různých fotografií a popisů v Květeně České republiky (díly 1–8; Hejný et al. 1988–1992; Slavík et al. 1995–2004; Štěpánková et al. 2010). U taxonů, které v Květeně České republiky nejsou uvedeny, jakož i ve sporných případech (převážně u nepůvodních druhů naší flóry), byly použity další prameny, zejména Flora of North America (Flora of North America Editorial Committee 1993), Flora of China (Wu et al. 1994) a Flora of Pakistan (http://www.tropicos.org/Project/Pakistan).
Kategorie
Štěpánková P. & Grulich V. (2019) Barva květu. – www.pladias.cz.
Flora of North America Editorial Committee (eds) (1993) Flora of North America North of Mexico. – Oxford
University Press, New York.
Flora of Pakistan. – http://www.tropicos.org/Project/Pakistan
Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky [Flora of the Czech Socialist Republic]. Vol. 1. – Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds) (1990) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 2. – Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds) (1992) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. – Academia, Praha.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds) (2000) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 6. – Academia, Praha.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds) (1997) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 5. – Academia, Praha.
Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds) (1995) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 4. – Academia, Praha.
Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds) (2004) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 7. – Academia, Praha.
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds) (2010) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 8. – Academia, Praha.
Wu Z., Raven P. H. & Huang D. (eds) (1994) Flora of China. – Science Press, Beijing & Missouri Botanical
Garden, St. Louis.
Typy květenství vycházejí z morfologického systému použitého v Květeně České republiky (díly 1–8; Hejný et al. 1988–1992; Slavík et al. 1995–2004; Štěpánková et al. 2010). Přesné určení typu květenství je však často nejednoznačné kvůli různým interpretacím téhož objektu. U druhů s jednopohlavnými květy mohou být květy různých pohlaví uspořádány v odlišných typech květenství. V některých případech není možné typ květenství rozlišit bez podrobnějších znalostí evoluční morfologie, např. okolík versus lichookolík u rodu Butomus. Vyskytují se také květenství složená, jejichž jednotlivé komponenty mohou mít výrazně odlišnou stavbu, zejména u čeledi Asteraceae, kde může být až trojité skládání (např. Echinops sphaerocephalus má často kružel hlávek úborů).
Údaje byly získány z popisů v Květeně České republiky (díly 1–8; Hejný et al. 1988–1992; Slavík et al. 1995–2004; Štěpánková et al. 2010) a v případech nejasností (především u nepůvodních taxonů naší flóry) konfrontovány s dalšími prameny, zejména s popisy v kompendiích Flora of North America (Flora of North America Editorial Committee 1993), Flora of China (Wu et al. 1994) a Flora of Pakistan (www.tropicos.org/Project/Pakistan). U kritických skupin (např. Rubus) byla zejména u nedávno popsaných druhů tato charakteristika vyhledána v originálních pramenech.
Grulich V. & Štěpánková P. (2019) Typ květenství. – www.pladias.cz.
Flora of North America Editorial Committee (eds) (1993) Flora of North America North of Mexico. – Oxford
University Press, New York.
Flora of Pakistan. – http://www.tropicos.org/Project/Pakistan
Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky [Flora of the Czech Socialist Republic]. Vol. 1. – Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds) (1990) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 2. – Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds) (1992) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 3. – Academia, Praha.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds) (2000) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 6. – Academia, Praha.
Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds) (1997) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 5. – Academia, Praha.
Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds) (1995) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 4. – Academia, Praha.
Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds) (2004) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 7. – Academia, Praha.
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds) (2010) Květena České republiky [Flora of the Czech Republic]. Vol. 8. – Academia, Praha.
Wu Z., Raven P. H. & Huang D. (eds) (1994) Flora of China. – Science Press, Beijing & Missouri Botanical
Garden, St. Louis.
Taxony se dělí do skupin podle toho, zda jsou na území České republiky původní, anebo nepůvodní. Původní taxon vznikl na území České republiky v průběhu evoluce nebo se sem dostal bez přispění člověka z území, kde vznikl. Nepůvodní taxon se na území České republiky dostal v důsledku činnosti člověka z území, ve kterém je původní, anebo přirozenou cestou z území, ve kterém je nepůvodní. Nepůvodní taxony se dělí podle doby zavlečení na naše území na archeofyty a neofyty. Archeofyty jsou nepůvodní taxony zavlečené v období mezi počátkem neolitického zemědělství a rokem 1500, tj. dobou po objevu Ameriky charakterizovanou rozvojem zámořského obchodu. Neofyty jsou nepůvodní taxony zavlečené po roce 1500 (podrobné definice viz Richardson et al. 2000, Pyšek et al. 2008). Taxony zavlečené ve vrcholném středověku nebo raném novověku, ke kterým není k dispozici dostatek informací o přesnější době zavlečení, jsou zařazeny do sloučené kategorie Archeofyt/neofyt. V kategorii Pěstovaný v kultuře jsou uvedeny nepůvodní taxony, které se na území České republiky častěji pěstují, ale zatím nezplaňují. Kategorie Nedostatečně doložený výskyt ve volné přírodě zahrnuje nepůvodní druhy, u nichž je spontánní výskyt v krajině pochybný. Kategorie Taxon se v ČR nevyskytuje zahrnuje taxony se spornou dokumentací výskytu v ČR nebo takové, jejichž přítomnost se nepodařilo opakovaně potvrdit.
Údaje o původnosti pocházejí ze třetího vydání Katalogu nepůvodní flóry České republiky (Pyšek et al. 2022), kde jsou uvedeny i odkazy na originální zdroje informací.
Pyšek P., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Kaplan Z., Pergl J., Pokorná A., Axmanová I., Čuda J., Doležal J., Dřevojan P., Hejda M., Kočár P., Kortz A., Lososová Z., Lustyk P., Skálová H., Štajerová K., Večeřa M., Vítková M., Wild J. & Danihelka J. (2022) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. – Preslia 94: 447–577.
Pyšek P., Chytrý M., Moravcová L., Pergl J., Perglová I., Prach K. & Skálová H. (2008) Návrh české terminologie vztahující se k rostlinným invazím. – Zprávy České botanické společnosti 43, Materiály 23: 219–222.
Richardson D. M., Pyšek P., Rejmánek M., Barbour M. G., Panetta F. D. & West C. J. (2000) Naturalization and invasion of alien plants: concepts and definitions. – Diversity and Distributions 6: 93–107.
Tento web může využívat analytické cookies (Google Analytics) za účelem posuzování návštěvnosti. Souhlasíte s jejich použitím?
Nastavení můžete pak kdykoliv změnit.