Struktura a druhové složení. Astragalo-Crambetum tvoří rozvolněné porosty narušených míst na hlubokých půdách, ve kterých se obvykle nevyskytují žádné výrazné dominanty. Na těchto místech rostou druhy kontinentálních sprašových stepí, které jsou konkurenčně slabé a nemohou dlouhodobě růst v zapojeném trávníku, zato však tolerují narušování. Patří k nim např. Astragalus exscapus, Campanula sibirica, Crambe tataria, Iris pumila a Taraxacum serotinum. V porostech zpravidla přežívají druhy, které na stejném místě rostly před narušením v zapojeném suchém trávníku, např. Festuca valesiaca a Stipa pulcherrima. Místy se vyskytují také suchomilné druhy indikující narušení (např. Carduus nutans, Elytrigia intermedia a Salvia nemorosa) a jednoleté plevele (např. Erodium cicutarium, Lamium amplexicaule a Viola arvensis). Tato vegetace je druhově dosti bohatá; nejčastěji se v ní vyskytuje 25–45 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro zpravidla schází nebo je vyvinuto jen nepatrně.
Stanoviště. Tato vegetace je vázána na výslunné jižně orientované svahy o sklonu 20–40° v teplých a suchých oblastech. Geologickým podkladem je spraš, neogénní vápnité prachové písky nebo paleogénní vápnité pískovce, na kterých se vyvíjejí středně hluboké až hluboké černozemě nebo pararendziny. Půdní pH se pohybuje v rozpětí 7,7–8,2 (Ambrozek 1989). Tyto půdy jsou mechanicky narušovány a jejich povrch je obnažován.
Dynamika a management. Narušované sprašové či hlinité stepi s převahou konkurenčně slabých bylin s kontinentálními areály byly hojné v glaciálu, kdy narušování působila hlavně akumulace spraše a její opětovná větrná eroze. Některé tehdejší typy vegetace byly patrně asociaci Astragalo-Crambetum druhovým složením i strukturou velmi blízké. Sporné však je, zda podobné porosty v krajině přetrvaly i během vlhčích období holocénu před počátkem zemědělských aktivit. Ačkoli je velmi pravděpodobný periodický vliv požárů, vodní eroze nebo intenzivní pastvy zvěře, je možné, že toto společenstvo jako celek vymizelo a příslušné druhy jen vzácně přežívaly jako součást uzavřených trávníků. K jeho obnově došlo v závislosti na intenzivnějším zemědělském obhospodařování. V dnešní krajině je Astragalo-Crambetum společenstvem mladých sukcesních stadií, která se opakovaně obnovují na různých místech v závislosti na dynamice narušování. V minulosti vznikala tato mladá sukcesní stadia při systému polního hospodaření, ve kterém se pozemky cyklicky ponechávaly ležet úhorem. V současné době dochází hlavně k maloplošným disturbancím v okolí kolonií divokých králíků a drobných zemních savců. Intenzita těchto disturbancí, a tím i dynamika vegetace závisejí na kolísání početnosti populací těchto živočichů vlivem epidemií a dynamiky populací predátorů. Na některých lokalitách společenstvo dlouhodobě přetrvává i díky sešlapu a narušování půdy člověkem v okolí vyhlídkových bodů. Při absenci narušování může vegetace této asociace existovat na jednom místě nanejvýš několik let a poté přirozenou sukcesí přechází v zapojenější trávníky svazu Festucion valesiacae nebo Cirsio-Brachypodion pinnati. Její druhy se však stěhují na nově narušené plochy, kde se společenstvo obnovuje.
Hospodářský význam a ohrožení. Astragalo-Crambetum nemá hospodářský význam, představuje však biotop vzácných a konkurenčně slabých druhů sprašových stepí, jejichž přežívání je možné jen na narušených místech ve stepní vegetaci.