Struktura a druhové složení. Cardarietum drabae zahrnuje většinou dvouvrstevné porosty s dominantní bíle kvetoucí vesnovkou obecnou (Cardaria draba). Vesnovka vytváří díky kořenovým výběžkům většinou husté polykormony, které jsou za květu velmi nápadné. S větší pokryvností jsou přítomny hlavně trávy (např. Arrhenatherum elatius, Elytrigia repens a Poa pratensis s. l.) a některé ruderální hemikryptofyty vyššího vzrůstu (např. Artemisia vulgaris a Cirsium arvense). Pravidelně je zastoupena ovíjivá liána Convolvulus arvensis. V přízemní vrstvě se vyskytují luční druhy (např. Plantago lanceolata a Taraxacum sect. Ruderalia) a některé jednoleté (např. Capsella bursa-pastoris, Conyza canadensis a Tripleurospermum inodorum) i vytrvalé ruderální druhy (např. Equisetum arvense). Společenstvo je druhově chudé; obvykle se v něm vyskytuje 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro se zpravidla nevyvíjí.
Stanoviště. Společenstvo osídluje rozmanitá ruderální stanoviště, např. železniční náspy a okraje kolejišť, narušované trávníky na sídlištích, travnaté meze podél cest, silnic, v sadech a na vinicích, lemy polí, navážky, ladem ležící plochy v areálech podniků nebo důlní výsypky. Porosty se často vyvíjejí na slunných výhřevných svazích orientovaných k jihu nebo západu. Půdy jsou vysychavé a mají různé složení, a to od lehkých půd s velkým obsahem skeletu po těžké hlinité až jílovité půdy. Většinou jsou středně bohaté živinami. Půdní povrch bývá často mechanicky narušován.
Dynamika a management. Cardarietum drabae je velmi nápadné jarní společenstvo s fenologickým optimem v květnu a červnu (Hejný et al. 1979). V časném jaře se v rozvolněných porostech, především na narušovanějších stanovištích, mohou vyskytovat i některé ozimé jednoletky (např. Bromus sterilis a Capsella bursa-pastoris). Zvláště v letech s teplým jarem má společenstvo jen krátké trvání. Po odkvětu vesnovky jsou její porosty lehce přehlédnutelné a na stanovišti přetrvávají většinou jen řídké, rozvolněné, nebo i husté travinné porosty s Arrhenatherum elatius, Elytrigia repens nebo Poa pratensis s. l., které jsou podobné asociaci Convolvulo arvensis-Elytrigietum repentis. Na mnoha místech, především v trávnících na městských sídlištích, jsou porosty vesnovky ještě před dozráním sečeny, ale díky intenzivnímu vegetativnímu rozrůstání se příští rok snadno obnovují a na lokalitě se mohou udržovat i velmi dlouhou dobu. Prach (1988) sledoval rychlost expanze polykormonu vesnovky obecné na výsypkách severočeských hnědouhelných dolů a zaznamenal přírůstek do šířky zhruba 2 m za rok. Společenstvo má v současné době tendenci dalšího šíření (Jarolímek et al. 1997, Klotz in Schubert et al. 2001: 387–403).
Variabilita. Podle míry narušení stanoviště rozlišujeme tyto varianty:
Varianta Elytrigia repens (XCC04a) zahrnuje porosty s převahou vytrvalých ruderálních dvouděložných bylin (např. Artemisia vulgaris, Cirsium arvense a Taraxacum sect. Ruderalia) a trav (např. Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Lolium perenne a Poa pratensis s. l.). Vyvíjejí se na místech s méně narušovanými půdami. Obdobné porosty jsou v literatuře někdy uváděny jako asociace Cardario drabae-Agropyretum repentis Müller et Görs 1969 (např. Mucina in Mucina et al. 1993: 169–202, Jarolímek et al. 1997, Müller in Oberdorfer 1993b: 278–299, Klotz in Schubert et al. 2001: 387–403, Matuszkiewicz 2007).
Varianta Conyza canadensis (XCC04b) zahrnuje spíše rozvolněné porosty s jednoletými ruderálními druhy, např. Amaranthus retroflexus, Bromus sterilis a Conyza canadensis. Vyskytují se i některé vytrvalé ruderální druhy snášející sucho, např. Convolvulus arvensis, Echium vulgare, Equisetum arvense a Linaria vulgaris. Oproti předchozí variantě jsou méně zastoupeny trávy. Elytrigia repens se s větší pokryvností vyskytuje jen zřídka. Tyto porosty se vyvíjejí na více narušovaných stanovištích a často tvoří mladší vývojové stadium předchozí varianty. Snímky pocházejí hlavně z ruderálních stanovišť silně ovlivněných člověkem, například z okolí železnic a areálů průmyslových nebo zemědělských podniků. Tyto porosty jsou v literatuře někdy řazeny k jednoleté ruderální vegetaci třídy Stellarietea mediae (např. Tímár 1950, Kopecký & Hejný 1992, Hejný & Kropáč in Moravec et al. 1995: 133–141, Jarolímek et al. 1997).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo není ohroženo. Cardaria draba je plevelným druhem v sadech, vinicích a chmelnicích (Dvořáková in Hejný et al. 1992: 194–196). Její porosty zpevňují svým rozsáhlým kořenovým systémem povrch půdy, zvláště na náspech, a zabraňují tak erozi.