Svaz Coronopodo-Polygonion zahrnuje vegetaci sešlapávaných míst převážně v nížinách a pahorkatinách. Jde o teplomilná a suchomilná společenstva osídlující výslunná a většinou silně vysychavá stanoviště. Jako dominanta se v nich výrazně uplatňuje truskavec obecný (Polygonum arenastrum). V některých společenstvech jsou hojně zastoupeny archeofytní druhy pocházející z teplých oblastí jižní Evropy, např. Coronopus squamatus. Eragrostis minor a Sclerochloa dura. Mechové patro nebývá vlivem nepříznivých vlhkostních podmínek a narušování půdního povrchu většinou vyvinuto.
Vegetace svazu Coronopodo-Polygonion má rozsáhlý areál, který zahrnuje celou temperátní část Evropy; na východě byla doložena například z podhůří Jižního Uralu (Išbirdin et al. 1988, Mirkin et al. 1989b, Mirkin & Sujundukov 2008), Mongolska (Hilbig 2000) a Jakutska (Čerosov et al. 2005).
Jednotlivé asociace se liší v závislosti na vlhkosti a obsahu živin, vápníku a případně také lehce rozpustných solí v půdě (Simonová 2008c). Na půdách s velkým obsahem dusíkatých látek a často i solí se vyskytuje silně nitrofilní asociace Poo annuae-Coronopodetum squamati, naopak na živiny chudších půdách se vyvíjí Eragrostio minoris-Polygonetum arenastri. Na vápnitých a často také zasolených půdách se vyskytuje asociace Sclerochloo durae-Polygonetum arenastri. Širokou ekologickou amplitudu má asociace Polygonetum arenastri; jde o nejhojnější společenstvo na sešlapávaných půdách, které často tvoří iniciální stadium při sukcesi porostů řazených do ostatních asociací svazu.
Asociace Sclerochloo-Polygonetum a Poo-Coronopodetum jsou v jižní Evropě nahrazeny vikariantní asociací Coronopodo procumbentis-Sclerochloëtum durae Br.-Bl. ex Br.-Bl. et al. 1936 (Korneck 1969, Marković 1979), která je v rámci třídy Polygono-Poëtea řazena do svazu Sclerochloo-Coronopodion squamati Rivas-Martínez 1975. Tento svaz uvádí i Eliáš (1986a) pro Slovensko, jde však o vegetaci zcela odlišnou od vegetace středoevropské, na což ukazují výskyty různých mediteránních nebo mediteránně-subatlantských druhů, např. Capsella rubella a Plantago coronopus.
V originální diagnóze svazu Coronopodo-Polygonion arenastri jsou zahrnuty asociace, v jejichž originálních diagnózách jsou uváděny druhy Polygonum aviculare a P. aequale. Druhé jméno je synonymem jména P. arenastrum. Vzhledem k tomu, že v porostech s údaji druhu P. aviculare jde v naprosté většině případů o P. arenastrum, doplňujeme do jména svazu epiteton druhu P. arenastrum. Současně navrhujeme inverzi původního jména Polygono-Coronopodion na Coronopodo-Polygonion arenastri, protože Polygonum arenastrum je ve velké části porostů dominantou nebo kodominantou, zatímco druhy rodu Coronopus jsou vzácné.