Struktura a druhové složení. Descurainietum sophiae obvykle tvoří dvouvrstevné porosty, ve kterých převažují vzpřímené terofyty dosahující výšky 40–60 cm. Vzhled porostů určuje velká pokryvnost úhorníku mnohodílného (Descurainia sophia). Spolu s úhorníkem se ve vyšší vrstvě porostů mohou s menšími pokryvnostmi vyskytovat druhy Atriplex patula, Chenopodium album agg., Erysimum cheiranthoides a Sisymbrium loeselii. Časté jsou také některé druhy polních plevelů, jako je Apera spica-venti, Papaver rhoeas a Tripleurospermum inodorum. V nižší, zastíněné vrstvě rostou např. Geranium pusillum, Lolium perenne a Thlaspi arvense. Častý je výskyt druhu Lepidium ruderale. Porosty mohou být poměrně husté, s pokryvností bylinného patra kolem 80 %. Vyskytuje se v nich zpravidla 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechorosty se zpravidla nevyskytují.
Stanoviště. Descurainietum sophiae je teplomilné slabě nitrofilní společenstvo vyskytující se na zbořeništích a smetištích. Jeho stanoviště jsou slunná a výhřevná. Může růst na nejrůznějších typech substrátu. Půdy jsou většinou provzdušněné, hlinitopísčité, často bohaté vápníkem (Tüxen 1950) a s příměsí popela, jemné škváry, drti cihel, omítky nebo uhelného prachu (Grüll 1981). Dále bylo toto společenstvo zaznamenáno na stanovištích se struskou a demoličním materiálem, jakož i na tmavém substrátu ze slévárenského písku a škváry (Sobotková 1993b). Zvláštním typem stanoviště jsou zdi venkovských zahrad, kde společenstvo osídluje povrch rozkládajících se drnů na korunách zdí (Hejný et al. 1979). Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) se vedle uvedených rumištních biotopů také velmi často vyskytuje v plevelové vegetaci svazu Caucalidion. V těchto porostech však nikdy nedosahuje velké pokryvnosti a zpravidla jej doprovázejí další diagnostické druhy svazu.
Dynamika a management. Descurainietum sophiae je krátkověké jarní společenstvo. Svůj životní cyklus dokončuje většina jeho druhů během června a poté zasychá. Přežívání společenstva na jednotlivých lokalitách je relativně krátkodobé a obvykle nepřesahuje dvě sezony (Hejný et al. 1979). Následná sukcese vede k vytrvalé ruderální vegetaci třídy Artemisietea vulgaris (A. Pyšek 1973, Anioł-Kwiatkowska 1974, Grüll 1981).
Hospodářský význam a ohrožení. Kopecký & Hejný (1992) se domnívali, že toto společenstvo ustupuje, v současnosti však takový trend není patrný. Společenstvo nemá žádný hospodářský význam.