Tento svaz zahrnuje veškerá společenstva borovice kleče (Pinus mugo) na minerálních půdách v hercynských pohořích, Západních, Východních i Jižních Karpatech, dinárských pohořích a bulharských pohořích Rila, Pirin a Rodopy, ale také část klečových společenstev Východních Alp (Šibík et al. 2010). V hercynských pohořích jsou zastoupeny téměř výhradně druhově chudé klečové porosty na silikátových horninách (Jirásek 1996b). Rovněž ve Východních Alpách roste tato vegetace jen na kyselých silikátových horninách v centrální části pohoří, kde borovici kleč zpravidla doprovází acidofilní pěnišník Rhododendron ferrugineum. Naopak alpské porosty na vápencích patří do svazu Erico-Pinion mugo (Šibík et al. 2010). V Karpatech a bulharských pohořích se vegetace svazu Pinion mugo vyskytuje na silikátových i karbonátových horninách (Šoltésová 1974, Coldea 1985, 1991, Roussakova 2000, Šibík et al. 2005, 2010). Většinou jde o porosty tvořící souvislý výškový vegetační stupeň nad horní hranicí lesa, ale mohou se vyskytovat i v menších porostech na azonálních stanovištích v menších nadmořských výškách, např. na skalních výchozech nebo balvanitých sutích v lesním stupni.
Svaz Pinion mugo byl původně vymezen pro porosty s dominancí kleče na základě fytocenologických snímků z Vysokých Tater (Pawłowski et al. 1928) a většina autorů do něj řadí pouze keřová společenstva (např. Theurillat et al. 1995, Šibík et al. 2010). Někteří autoři jej však chápou šířeji: například Karner (in Willner & Grabherr 2007: 209–218) do něj řadí kromě klečových porostů i rozvolněné lesy subalpínského stupně Alp s borovicí limbou (Pinus cembra), modřínem opadavým (Larix decidua) a stromovou borovicí Pinus uncinata subsp. uncinata, která patří do příbuzenského okruhu Pinus mugo a vyskytuje se v Západních Alpách a Pyrenejích. V této monografii, kde přijímáme samostatnou třídu klečové vegetace, pojímáme svaz Pinion mugo úzce a řadíme do něj jen keřovou vegetaci s dominancí borovice kleče.
Na vlhkých stanovištích subalpínského stupně se místy vytvářejí přechodné porosty mezi klečovými porosty a subalpínskou vysokobylinnou vegetací, které řadíme do samostatné asociace Adenostylo alliariae-Pinetum mugo. Jirásek (1996b) je oddělil od ostatních klečových porostů na úrovni samostatného svazu Athyrio alpestris-Pinion mugo Jirásek 1996. Vzhledem k přechodnému charakteru těchto porostů a podobnému druhovému složení s ostatními porosty kleče však považujeme za dostatečné oddělení na úrovni asociace a samostatný svaz nepřijímáme. Toto řešení je konzistentní s odmítnutím samostatného svazu Athyrio alpestris-Piceion Sýkora 1971 pro kapradinové smrčiny asociace Athyrio distentifolii-Piceetum abietis.