Asociace XBK05

Setario pumilae-Hibiscetum trioni Lososová in Chytrý 2013

Plevelová vegetace s ibiškem trojdílným

nové hledání

Struktura a druhové složení. Setario pumilae-Hibiscetum trioni je druhově středně bohaté společenstvo s dominantním nápadně kvetoucím ibiškem trojdílným (Hibiscus trionum). Tato jednoletá, asi 30–50 cm vysoká bylina může koncem léta tvořit na poli husté souvislé porosty. Dále se s větší stálostí uplatňují četné druhy plevelů, např. Amaranthus powellii, A. retroflexus, Convolvulus arvensis, Datura stramonium, Echinochloa crus-galli, Setaria pumila a Tripleurospermum inodorum. Ve společenstvu se objevují rovněž jednoleté ruderální druhy (např. Capsella bursa-pastoris a Polygonum aviculare) a halofilní a subhalofilní rostliny (např. Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia a Xanthium strumarium). V porostech se obvykle na ploše 20 m2 nachází kolem 20, výjimečně až 30 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro se vyskytuje spíš vzácně a dosahuje jen malé pokryvnosti.

Stanoviště. Porosty se vyvíjejí na polích s rozmanitými plodinami, na strništích a neobdělávaných polních okrajích. Porosty byly zaznamenány na polích s pšenicí, ječmenem, slunečnicí, cukrovou řepou a kukuřicí (R. Němec et al. 2011). Na rozdíl od ostatních společenstev svazu Eragrostion cilianensi-minoris se může asociace Setario pumilae-Hibiscetum trioni vyskytovat na vlhčích, těžkých půdách. Většina lokalit, kde byla asociace zaznamenána, se nachází na polích na rovině nebo velmi mírně ukloněných svazích s jílovitou, málo propustnou a mírně zasolenou půdou. Vesměs jde o plochy ležící v  místech bývalých slanisk. Tyto lokality mohou být v průběhu vegetačního období dočasně zaplavovány (R. Němec et al. 2011).

Dynamika a management. Společenstvo se začíná vyvíjet koncem jara, po vysušení dočasně zaplavených půd, a je ve fenologickém optimu v srpnu a na začátku září, kdy rozkvétá ibišek trojdílný a většina ostatních pozdně letních jednoletých druhů polních plevelů. Je velmi pravděpodobné, že se tato vegetace a její dominantní druh v současnosti pozvolna šíří, o čemž svědčí nově objevené lokality v podhůří Bílých Karpat a v Dolnomoravském úvalu. Na Znojemsku se ibišek trojdílný šíří díky zemědělské technice z polí na polní cesty a do přilehlých biotopů (Dřevojan, nepubl.). Podobný jev byl zaznamenán také na Slovensku v několika floristických pracích, které upozorňují na nové lokality ibišku trojdílného (P. Mráz & Mrázová 2002, Májeková & Zaliberová 2005, Štrba & Gogoláková 2007, Slezák et al. 2010).

Variabilita. Pro malé množství fytocenologických snímků pocházejících z omezeného území je obtížné vymezit varianty. Přesto lze rozlišit porosty zamokřenějších míst, kde se kromě typických plevelných druhů objevují např. Gnaphalium uliginosum, Lythrum hyssopifolia a Plantago uliginosa, od porostů sušších stanovišť s výskytem diagnostických druhů plevelů svazu Caucalidion (např. Euphorbia falcata, Silene noctiflora a Stachys annua) a od porostů okopanin a okrajů polí s výskytem ruderálních druhů (např. Anthriscus sylvestris, Rumex crispus a Sonchus oleraceus).

Hospodářský význam a ohrožení. Hospodářský význam společenstva je zanedbatelný. Jelikož je vázáno na méně časté biotopy, patří mnohé druhy, které se v něm vyskytují, mezi vzácné rostliny České republiky, např. kriticky ohrožený ibišek trojdílný (Hibiscus trionum), teplomilné polní plevele Euphorbia falcata a Stachys annua, ruderální druhy Malva pusilla, Verbascum blattaria a subhalofyty Centaurium pulchellum a Lythrum hyssopifolia.

Nomenklatorická poznámka. Asociace byla v dosavadní literatuře uváděna zpravidla jako Hibisco trioni-Eragrostietum megastachyae. Toto jméno navrhl Tüxen (1950), avšak bez originální diagnózy. Timár (1953) uvedl s tímto jménem tabulku snímků, v nichž se však vyskytuje pouze Eragrostis minor, zatímco E. megastachya (syn. E. cilianensis) chybí. V další práci (Timár 1957) popsal asociaci Hibisco trioni-Eragrostietum poaeoidis, nazvanou podle Eragrostis minor (syn. E. poaeoides), ale do její originální diagnózy zahrnul jiné validně publikované asociace, které neodpovídají této asociaci ani v našem pojetí, ani v pojetí jiných středoevropských přehledů vegetace (Jarolímek et al. 1997, Borhidi et al. 2012). Proto je nezbytné pro tuto asociaci vytvořit nové jméno, které zde navrhujeme.

Citace: Lososová Z. (2013): Setario pumilae-Hibiscetum trioni Lososová in Chytrý 2013 ass. nova hoc loco. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation], p. 433–436, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.