Asociace RAD02

Swertietum perennis Zlatník 1928

Vegetace subalpínských pramenišť s pažitkou pobřežní a kropenáčem vytrvalým

nové hledání

Struktura a druhové složení. Bylinné patro je druhově bohaté a jako diagnostické druhy se v něm uplatňují především pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) a lepnice alpská (Bartsia alpina). Oproti asociaci Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae jsou zastoupeny i některé luční a slatinné druhy, jako jsou Bistorta major, Carex flava agg., C. pallescens, Molinia caerulea, Potentilla erecta a Ranunculus acris. S vysokou stálostí se vyskytuje Viola biflora. Ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku roste také vzácný reliktní druh Carex buxbaumii. Bylinné patro obsahuje zpravidla 10–20 druhů na ploše 4–16 m², tedy více než u předchozí asociace. Mechové patro dosahuje zpravidla pokryvnosti jen 50–60 %. Dominovat v něm mohou Dichodontium palustre, Philonotis seriata, Scapania uliginosa a S. undulata. Ve Velké kotlině se jako dominanta vyskytuje i Palustriella decipiens, která zde však byla dříve zaměňována s druhem Cratoneuron filicinum. Mechové patro zpravidla obsahuje 6–8 druhů na ploše 4–16 m².

Stanoviště. Tato vegetace osídluje prameniště v karech v nadmořských výškách 1220–1400 m, a to nejčastěji v blízkosti výchozů minerálně bohatých krystalických hornin. Reakce vody sytící prameniště bývá o něco vyšší než u asociace Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae (Hadač & Váňa 1972), o čemž svědčí přítomnost některých druhů náročnějších na obsah minerálů, např. Allium schoenoprasum, Carex flava a Parnassia palustris. V Krkonoších byly naměřeny hodnoty vodivosti vody 32–51 µS.cm-1 a pH 6,6–7,4 (Hájková et al., nepubl.). Prameniště této asociace se vyznačují také o něco mocnější vrstvou organického sedimentu.

Dynamika a management. Tato vegetace představuje pokročilejší sukcesní stadium, které stojí svým druhovým složením na přechodu ke slatinné vegetaci svazu Caricion canescenti-nigrae, případně i k okolní druhově bohaté vysokobylinné vegetaci nebo k subalpínským trávníkům. Do porostů této asociace také mnohem častěji vstupují druhy sušších stanovišť (např. Bistorta major, Carex pallescens, Molinia caerulea a Veratrum album subsp. lobelianum), na rozdíl od druhově chudých iniciálních porostů asociace Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je bez hospodářského významu, ale je důležité pro ochranu biodiverzity. Vyskytuje se v něm několik vzácných, fytogeograficky významných nebo reliktních druhů, mimo jiné ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii). Vzhledem k obtížné přístupnosti lokalit a územní ochraně je toto společenstvo v současné době pravděpodobně bez ohrožení.

Syntaxonomická poznámka. S asociací Swertietum perennis Zlatník 1928 synonymizujeme i další dvě asociace popsané z našeho území, a to Allietum sibirici Šmarda 1950 a Allio sibirici-Cratoneuretum filicini Jeník et al. 1980. Druhové složení těchto společenstev je téměř shodné, navíc druhy Swertia perennis a Allium schoenoprasum se téměř vždy vyskytují na krkonošských a jesenických prameništích společně.

Citace: Hájková P. & Hájek M. (2011): Swertietum perennis Zlatník 1928. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation], p. 607–609, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.