Svaz Veronico-Euphorbion zahrnuje terofytní vegetaci polních plevelů okopanin, která se vytváří na bazických, hlinitých až jílovitých půdách bohatých živinami (Krippelová & Mucina 1988). Společenstva jsou spíše teplomilná, jak dokládá jejich rozšíření v planárním a kolinním stupni. Na lokalitě se v závislosti na pěstované plodině a souvisejících agrotechnických zásazích střídají s vegetací svazu Caucalidion. V druhovém spektru se objevují jednak vzpřímené jednoleté druhy s CR strategií (např. Amaranthus powellii, A. retroflexus, Chenopodium album agg., C. hybridum, Datura stramonium, Sonchus arvensis, S. asper a Solanum nigrum s. l.), jednak druhy nižší vrstvy bylinného patra, které lze najít ve většině typů plevelové vegetace (např. Anagallis arvensis, Equisetum arvense, Stellaria media a Veronica persica). Ve srovnání se svazem Caucalidion se ve vegetaci svazu Veronico-Euphorbion uplatňuje větší procento původních druhů a neofytů a méně archeofytů.

Areál svazu zahrnuje celou střední Evropu a část severozápadní Evropy. Jeho asociace se vyskytují ve Velké Británii (Rodwell 2000), severní Francii (Géhu et al. 1985), Nizozemí (Haveman et al. in Schaminée et al. 1998: 199–246), Švédsku (Dierßen 1996, Lawesson 2004), Německu (Passarge 1964, Hüppe & Hofmeister 1990, Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114, Pott 1995, Schubert in Schubert et al. 2001: 403–415, Manthey in Berg et al. 2004: 273–285), Polsku (Matuszkiewicz 2007), na Slovensku (Jarolímek et al. 1997), v Rakousku (Mucina in Mucina et al. 1993: 110–168), Slovinsku (Šilc & Čarni 2007), Maďarsku (Borhidi 2003) a Rumunsku (Sanda et al. 1999). V České republice se společenstva tohoto svazu vyskytují v nížinách a pahorkatinách (Kropáč 2006). V České republice lze rozlišit dvě asociace, a to Mercurialietum annuae, která je teplomilnější, a Veronico-Lamietum hybridi, která je vázána na chladnější a vlhčí oblasti.

Hejný & Kropáč (in Moravec et al. 1995: 133–141) uvádějí pro Českou republiku výskyt asociací Amarantho-Fumarietum J. Tüxen 1955 a Amarantho-Chenopodietum albi Soó 1947. Ani jedna z nich se však u nás velmi pravděpodobně nevyskytuje. Asociace Amarantho-Fumarietum je v originální diagnóze charakterizována druhy Amaranthus lividus, Digitaria sanguinalis, Euphorbia peplus, Portulaca oleracea, Setaria pumila a S. verticillata (J. Tüxen 1955). Vegetace s odpovídajícím druhovým složením je v našem pojetí řazena do svazů Spergulo arvensis-Erodion cicutariae a Eragrostion cilianensi-minoris. Asociace Amarantho-Chenopodietum albi Soó 1947 byla původně popsána jako vegetace polních plevelů jihovýchodní Evropy. Diagnostickými druhy jsou mimo jiné Amaranthus crispus, A. albus a Convolvulus arvensis (Soó 1961). Severozápadní hranice areálu této asociace pravděpodobně prochází Maďarskem. Ze Slovenska není doložena (Jarolímek et al. 1997).